Alois Fišárek – střihač

Alois Fišárek, filmový střihač a pedagog, se narodil v Opočně roku 1943. Jeho otcem byl významný český malíř, profesor AVU v Praze, Alois Fišárek st. Pod vlivem rodinného prostředí směřoval po úspěšných středoškolských studiích do Prahy, kde vystudoval FAMU- katedru střihu, kterou ukončil v roce 1968.

Již před ukončením studia spolupracoval jako střihač s Československým armádním filmem. Krátce po absolutoriu FAMU zde souběžně působil jako odborný asistent, později vedl katedru střihové skladby. Do roku 2002, kdy jako docent FAMU své působení na škole ukončil, se tak podílel na přípravě budoucích filmových střihačů.

Mezi roky 1974 až 1996 pracoval Alois Fišárek jako střihač Krátkého filmu Praha. Dnes vyučuje na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Je členem České filmové a televizní akademie, členem FITES, AFTS (Asociace televizních a filmových střihačů). Je několikanásobným držitelem Českého lva v kategorii filmový střih: Akumulátor I. (1994, režie Jan Svěrák), Kolja (1996, režie Jan Svěrák), Tmavomodrý svět (2001, režie Jan Svěrák), Kanárek (1999, režie Viktor Tauš), a Kuky se vrací (2010, režie Jan Svěrák).

Jako špičkový filmový střihač se prosadil i v oblasti filmového střihu dokumentárních filmů a krátkých filmů, mezi které na přední místo patří dokumenty: Karel Gott (1986, režie Jiří Janoušek), F. Murray Abraham (1991, režie Jaromil Jireš). Jeho vliv je patrný i na úrovni zpracování televizních filmů a seriálů: Žena za pultem (1978), Redakce (2004).

Celovečerní filmy jsou nejvýznamnější složkou filmového střihu, která je s jeho tvůrčím podílem spojena. Mezi nejznámější Fišárkovy práce, vedle filmů oceněných Českým lvem, se řadí filmy: Hra o jablko (1977, režie Věra Chytilová), Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983, režie Věra Chytilová), Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák), Jízda (1994, režie Jan Svěrák), Báječná léta pod psa (1997, režie Petr Nikolaev), Návrat ztraceného ráje (1999, režie Vojtěch Jasný), Vratné láhve (2006, režie Jan Svěrák), Jménem krále (2009, režie Petr Nikolaev).

Velmi často spolupracoval s kameramany Ivanem Vojnárem a Jaroslavem Kučerou. Mezi režiséry, kteří dlouhodobě spolupracovali s Aloisem Fišárkem na tvorbě krátkometrážních i celovečerních filmů patří Ivan Balada, Věra Chytilová, Alena Třeštíková, Jaromil Jireš, Radúz Činčera a Jan Svěrák.